Komplikované stavební řízení je tématem nejen současné vlády, ale dlouhé diskuze o nich vedla i minulá vládní garnitura. Obzvláště je problematické povolovací řízení k novým stavbám, jehož pořízení trvalo v Česku rekordně dlouho a protahuje novou výstavbu. 

Tuzemská výstavba zabírá velmi dlouhou dobu i v mezinárodním kontextu. Pro srovnání, kde si Česko stojí v hospodářské vyspělosti světa, můžeme poukázat na 35. místo v HDP na hlavu, přestože země patří mezi 20 % hospodářsky nejvyspělejších zemí, byrokracie spjatá s povolováním staveb poukazuje na přesně opačný konec mezinárodních srovnání.

Bartoš chce větší zpřehlednění a kvalitní urbanismus

Od příštího roku, ale začíná platit nový stavební zákon a nově bude vstupovat do platnosti i vyhláška o technických požadavcích na výstavbu. Řada zaběhlých postupů se tak změní nejen pro úředníky a developery, ale i pro stavitele rodinných domků a jiných vlastních staveb, k nimž je potřeba mít stavební povolení (záleží na velikosti a tipu stavby).

Aktuálně Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo k vydání návrh vyhlášky o požadavcích na výstavbu, který musí ještě posvětit Legislativní rada vlády. Prostřednictvím zákonného opatření by se měla sjednotit doposud roztříštěná právní úprava pro jednotlivé druhy staveb do jednoho celku.

„Cílem vyhlášky je požadavky zpřehlednit a zajistit zrychlení výstavby – to vše při zachování kvalitní architektury, urbanismu i ochrany životního prostředí a volné krajiny. Při přípravě jsme se zaměřili hlavně na to, jestli požadavky skutečně naplňují veřejný zájem,“ uvedl v TZ místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). 

„Vyhláška zásadním způsobem pomůže výstavbě na malých městech tím, že ji zlevní a zjednoduší. Současně norma plně podporuje místní samosprávy. Obce si díky ní mohou v regulačním plánu nebo územním plánu s prvky regulačního plánu určit vlastní územní parametry. Vyhláška pouze stanoví určitá minima, jakým způsobem musí výstavba probíhat, koncepce využívání území a rozvoje obce však plně zůstává v kompetenci samosprávy,“ vyzdvihl ministr Bartoš redakci LP-Life přínosy vyhlášky pro malá města i přesto, že řada prvků je inspirována pražskou legislativou. Obrat právního předpisu směrem k veřejnému zájmu během finalizace jako přípravy potvrdila i Česká komora architektů (ČKA).

„Pozitivní je, že se MMR v některých ohledech inspirovalo Pražskými stavebními předpisy a více se při stanovení požadavků zaměřilo na otázku, zda jednotlivé požadavky skutečně směřují k plnění konkrétního veřejného zájmu," zhodnotila práci na nové vyhlášce ČKA a vyzdvihla inspiraci pozitivními prvky nové legislativy.

Problém prosluněných bytů a vodních staveb

Během příprav muselo ministerstvo vyřešit 1150 připomínek (ČKA vznesla 93), jedna z nich však architektům ležela na srdci obzvláště. A to otázka povinného proslunění bytů. Ta omezuje orientaci výstavby nových budov a v městském prostředí v řadě případů omezuje možnosti nové výstavby kopírující uliční koridory nebo projekty, které by zahrnovaly celé obytné bloky.

„Požadavky na proslunění jsme vypustili na podnět České komory architektů, Hlavního města Prahy a Hospodářské komory, protože měly negativní urbanistické dopady, byly v rozporu s principy udržitelného rozvoje měst a vedly ke zhoršování přehřívání městské zástavby," sdělil redakci LP-Life.cz Petr Waleczko, zástupce vedoucího komunikace MMR. Jedním z protiargumentů proti vypuštění povinného proslunění byla zdravotní hlediska.

Podle plánů MMR by měla vyhláška nabýt účinnosti v létě 1. 7. 2024. Podobně jako u hlavní části nového stavebního zákona však bude platit velmi dlouhé přechodné období, kdy bude možné postupovat podle dnes platných předpisů. Zejména ve vztahu k potřebné dokumentaci, kterou někteří stavebníci potřebují připravovat již teď a nemůžou vědět, kdy reálně nová vyhláška vstoupí v platnost, jelikož ještě nebyla posvěcena vládními legislativci.

„Vyhláška rozvíjí zákonem dané základní požadavky na výstavbu, které stanovuje jednoznačně, moderně, technicky reálně a ekonomicky únosně pro ochranu veřejných zájmů ve výstavbě. Obsahuje například požadavky na vymezování pozemků, umisťování a technické parametry staveb. Současně sjednocuje dnešní roztříštěnou právní úpravu integrací požadavků staveb, které jsou dnes stanoveny jinými právními předpisy. Jde například o technické požadavky na vodní díla, bazény, koupaliště a sauny," vysvětluje dále TZ k nové vyhlášce. Zásadní zřetel tak právní úprava vzala směrem veřejným budovám a veřejností navštěvovaným budovám s vodními atrakcemi.

Další zásadní prováděcí vyhláškou k novému zákonu, na které se stále pracuje bude vyhláška s novou úpravou povinností k projektové dokumentaci. Právě tato část by měla přinést zásadní zjednodušení pro všechny, kteří takovouto dokumentaci připravují, jelikož nově bude potřebné vyhotovit jedinou dokumentaci k zisku povolení k stavbě.
 
Zdroj: LP-Life, autor Radim Červenka, odkaz na článek