Změnu k lepšímu pocítí zejména ti, kteří
- větší část dne topí na teplotu 17–20 oC, přičemž ostatní obyvatelé domu na standardních 20–22 oC,
- sice topí na standardních 20–22 oC, ale jejich sousedé byty přetápí nebo v zimním období nadměrně větrají.
Když všichni v domě svůj byt vytápí na standardních 20–22
oC a v zimě větrají jen krátce a intenzivně, nebude pro ně změna tak výrazná.
Uspořenou částku není možné předem určit
Pokaždé záleží na tom, jak se chovají ostatní domácnosti v domě, a v menší míře záleží i na poloze bytu.
Kdo může ušetřit nejvíc?
Ti, co bydlí v domech s horší energetickou náročností (např. staré panelové domy bez zateplení nebo se špatným zateplením). V běžném bytě o výměře 50–60 m2 jim může pouhé snížení dolního limitu u spotřební složky z 80 % na 70 % přinést roční úsporu několik set korun, někdy až nižší jednotky tisíc. Ještě více pak mají možnost ušetřit ti, co nově začnou vytápět úsporně, zatímco dosud topili standardně nebo svůj byt přetápěli. |
V domech
s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi (PENB třídy B a C) bude roční úspora menší. Ale takové budovy mají už z podstaty věci nízké náklady na vytápění, protože z nich uniká podstatně méně tepla než z budov nezateplených.
Jak na úsporné vytápění?
- Stáhnout termoventil na minimum pokaždé, když všichni odchází do práce nebo školy nebo na delší dobu ven. Byt nevymrzne, protože těleso bude automaticky nadále topit na 16–17 oC.
- Stáhnout ventil, když jdete spát.
- Větrat krátce a intenzivně. Dlouhodobé větrání stojí spoustu peněz.
Jaká je optimální teplota pro spánek?
Teplota v místnosti při spánku by se měla pohybovat mezi 16 až 18 °C, maximálně 21 °C. Pokud jste zvyklí na vyšší teplotu, přidejte si přikrývku.
Zdroj: Státní zdravotní ústav |
Srovnání s Evropou
Zákonná pravidla pro rozdělení nákladů na společně dodávané teplo do obytné budovy má mimo ČR dalších 16 zemí EU: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Francie, Německo, Maďarsko, Slovensko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Holandsko, Rumunsko, Slovinsko, Polsko.
Základní složka nákladů se pohybuje ve třech z těchto zemí na stejné úrovni jako u dosud platné vyhlášky v ČR, tedy na úrovni 30 % až 50 % – v Dánsku, Německu (kde se však chystá změna) a Maďarsku. Blízko tomuto nastavení je Bulharsko (25 % až 40 %) a Slovinsko (20 % až 50 %). Cestou vyšší úrovně základní složky, tedy směrem, kterým se chce vydat nyní ČR, se již dříve vydalo Chorvatsko (50 % až 90 %), Estonsko (40 % až 60 %) a Slovensko (60 %).
V některých zemích je nastavení či volba metodiky sdílení spotřeby tepla na rozhodnutí vlastníků, zpravidla na základě odborného posudku. Je to tak např. v Lotyšsku, Litvě, či nepřímo také v Holandsku.
Polsko má pouze obecná pravidla v energetickém zákoně a pro každou budovu lze nastavit podíl a pravidla individuálně. Velmi podobné je to v Řecku, některé řecké budovy vůbec pravidla mít nemusí.
Žádnou regulaci v oblasti rozdělení nákladů na teplo neznají ve většině jižních zemí (Kypr, Malta, Portugalsko, Španělsko), kupodivu ale i ve dvou severských zemí (Finsko, Švédsko) nebo v Belgii, Lucembursku či Irsku. Od připravované regulace nakonec ještě před Brexitem ustoupilo Spojené království.