Žádost o refundaci sociálního pohřbu
Elektronický formulář Vás provede refundací sociálního pohřbu bez nutnosti podrobně studovat uvedené předpisy a metodiky. Můžete se sami rozhodnout, zda jej vyplníte, nebo zvolíte formu dopisu s vytištěnými přílohami. V případě, že vyplníte formulář, stačí pouze naskenovat požadované přílohy a odeslat je pod automaticky vygenerovaným číslem datovou zprávou. Do předmětu datové zprávy zapište číselný název konkrétního sociálního pohřbu, který Vám byl obratem zaslán po odeslání elektronického formuláře. Přílohy lze zaslat prostřednictvím datové schránky žadatele bez elektronického podpisu, a to dle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Vpisování údajů do formuláře je snadné, přesto doporučujeme se předtím seznámit s tímto manuálem.
Obce postupují podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 277/2017 Sb., o postupu obce při zajištění slušného pohřbení. Nesmí nikdy za žádných okolností pohřbít dříve než pátý den od úmrtí. Zároveň nesmí pohřbít nepřiměřeně dlouho od úmrtí (řádově týdny od úmrtí).
V zákonech ČR není stanovena lhůta pro hledání osob blízkých za účelem oznámit jim úmrtí. Hledání pozůstalého lékařem nebo Policií ČR nemůže být z logiky věci časově neohraničené. Každý den přechodného uložení těla zemřelého (povinnost zahájit mražení je osmý den po úmrtí) neúčelně zvyšuje náklady sociálního pohřbu a dehonestuje tělo zemřelého. Dlouhodobé mražení narušuje tělesnou integritu těla a jednou zamražené tělo již nelze rozmrazit a zároveň důstojně vystavit během obřadu v rakvi. Tělo jednou zmražené posléze silně zapáchá a velmi rychle dochází k jeho celkové dekompozici. Cílem zákona o pohřebnictví je bez zbytečného odkladu důstojně pohřbít, nikoli měsíc tělo zemřelého kryonizovat.
Blíže viz https://www.mmr.cz/cs/caste-dotazy/pohrebnictvi/socialni-pohrby, zejména otázky 2, 3 a 5.
Dědicové mají zákonnou povinnost uhradit obci veškeré náklady na slušné pohřbení zůstavitele a opatření jeho hrobového místa podle místních zvyklostí. Není-li jich, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) může účelně vynaložené náklady uhradit pouze na základě elektronicky podané žádosti obce prostřednictvím datové schránky MMR (ID 26iaava), s uvedením jména a data narození zemřelého, k níž připojí naskenované neověřené kopie:
- smluv o zajištění slušného pohřbení podle místních zvyklostí včetně opatření hrobového místa a hrobové desky jednoduchého provedení, zpravidla dřevěné, nebo stély označující hrob, vždy však se jménem zemřelého a daty jeho narození a úmrtí (smlouva rámcová nebo konkrétní, a dále smlouvy nájemní k hrobovému místu, popřípadě k provedení rozptylu či vsypu dle konkrétního řádu pohřebiště)
- faktur vystavených na základě bodu 1
- dokladu o pohřbení (žehem – vystaví provozovatel krematoria, do země – vystaví provozovatel pohřebiště)
- výpisu ze hřbitovní knihy o uložení urny do hrobu nebo rozptylu či vsypu, jenž prokazatelně identifikuje veřejné pohřebiště jako místo, na němž k uložení došlo
- rozhodnutí soudu o zastavení řízení o pozůstalosti, nebo výroku notáře o zastavení řízení o pozůstalosti (nikoli u zemřelých cizinců nebo bezejmenných)
Prosíme obce, aby nám zaslaly v příloze také kopii řádu provozovatele pohřební služby, který zajistil sociální pohřeb (jedná se o novou zákonnou povinnost provozovatele pohřební služby předložit řád vypraviteli pohřbu, a to od 1. 9. 2018)
Nedílnou náležitostí žádosti je dále uvedení čísla bankovního účtu obce vedeného u ČNB.
V případě kumulace více osob pohřbených obcí žádáme o podání pouze jedné žádosti pod jedním číslem jednacím. Hromadné žádosti obcím velmi doporučujeme, významně se tím zkrátí doba pro vyřízení žádosti.
Pokud obec některé úkony sociálního pohřbu zajišťuje svépomocí (typicky zaměstnanec obce přenese urnu na hřbitov a uloží ji do kolumbária), má právo na úhradu i těchto účelně vynaložených nákladů, a to na základě uvedeného vyúčtování těchto nákladů v žádosti.
Má-li obec vypravující sociální pohřeb jako provozovatel pohřebiště jakýkoli příjem z opatření hrobového místa pro tento pohřeb, žádáme o doložení takového příjmu výpisem z jejího rozpočtového paragrafu 3632, nejčastěji z rozpočtové položky 2131 – „Příjmy z pronájmu pozemků“.
Vratky
Obec není povinna vytvářet přehled o čerpání a použití prostředků na sociální pohřby. Na druhé straně je obec povinna vracet MMR na jeden z jeho níže uvedených účtů jakýkoli peněžní prostředek, který jí byl dobrovolně uhrazen pozůstalými, i když s určitou časovou prodlevou. Stejně tak je potřeba vrátit MMR jakýkoli příjem obce z titulu vyplacení přeplatků a doplatků (typicky regulačních poplatků od zdravotních pojišťoven, přeplatků důchodového pojištění, přeplatků z vyúčtování služeb spojených s bydlením), pokud tyto vratky nejsou součástí nepatrného majetku v řízení o pozůstalosti, případně nejsou projednány v dodatečném dědickém řízení jako pozůstalost.
Jako variabilní symbol vratky ze sociálního pohřbu je třeba uvést rodné číslo pohřbeného a do poznámky jeho jméno.
- Bankovní účet MMR číslo 19-629001/0710 (pouze v případě, kdy se jedná o vratku pohřebného vyplaceného v minulých letech)
- Bankovní účet MMR číslo 629001/0710 (pouze v případě, kdy se jedná o vratku pohřebného poskytnutého v témže roce)
Uložení urny
Podle § 5 odst. 2 zákona o pohřebnictví platí, že zajišťuje-li obec pohřbení těla zemřelého zpopelněním, je jeho součástí uložení urny s lidskými ostatky na veřejném pohřebišti.
Pokud však v době od převzetí urny obcí (prostřednictvím sjednané pohřební služby) až do okamžiku jejího uložení na veřejném pohřebišti se objeví některá z osob uvedených v § 92 odst. 2 občanského zákoníku (osoba blízká, popř. dědic), která obec požádá o vydání urny, měla by obec provozovateli pohřební služby povolit urnu s kremačním popelem zemřelého žadateli vydat, avšak s tím, že žadatel uhradí obci náklady spojené s pohřbením. Nelze totiž připustit, aby pozůstalí přenášeli na obce náklady spojené s pohřbením a poté se domáhali vydání ostatků zemřelého, aniž by za pohřbení zaplatili.
K době od uložení urny v depozitu pohřební služby do chvíle jejího uložení na veřejném pohřebišti doporučujeme, aby byla co nejkratší, v řádu pouze několika málo dnů. Obce by měly vybrat takové pohřební služby, které uloží urny ze sociálních pohřbů na veřejném pohřebišti v co nejkratší době a každém ročním období.
V případě, že o vydání urny požádá někdo poté, co již byla urna se zpopelněnými lidskými ostatky uložena na veřejném pohřebišti, je nutné postupovat podle právní úpravy exhumace v zákoně o pohřebnictví. Exhumací je podle § 2 písm. m) zákona o pohřebnictví vyzdvižení lidských ostatků nebo urny s lidskými ostatky z pohřebiště. Bez ohledu na uplynutí tlecí doby doloží žadatel o exhumaci povolení od nájemce hrobového místa, dále skutečnost úmrtí a písemný souhlas osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku. Náklady na exhumaci hradí ten, kdo o ni požádal (§ 22 odst. 5 zákona o pohřebnictví).
Kontrola ze strany MMR
Kontrola věcné správnosti probíhá ze strany MMR bez zbytečného odkladu. Tento administrativní proces spočívá v ověření dodržování povinností stanovených zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění platném ke dni úmrtí osoby, jíž byl sociální pohřeb vypraven. Primárně se MMR zaměřuje na doložení všech povinných příloh, které jsou po obcích požadovány. MMR neuhradí ty náklady na pohřeb, které odporují zákonu či judikatuře (typicky náklady na převoz na pitvu nebo z pitvy do místa pohřbení, prvotní přechodné uložení k zemřelému a další úkony objednané fyzickou osobou, přechodné uložení těla zemřelého v Ústavu soudního lékařství kvůli zákazu pohřbení) nebo nejsou obecně považovány za účelné (květinová výzdoba, věnce, stuhy, šerpa na kříž, svíce, hudba, řečník apod.). Tím není dotčeno právo objednavatele prvotního přechodného uložení k tělu zemřelému nalezenému mimo zdravotnické zařízení a zařízení sociální služby na refundaci nákladů na přepravu těla zemřelého a úkonů s tím spojenými po vypraviteli pohřbu v souladu s § 5 odst. 9 zákona o pohřebnictví, nebyla-li přikázána pitva. Neúčelné náklady na pohřeb obec uhradí z obecního rozpočtu, pokud je sama objednala. Sekundárně se zpětně dozorují i činnosti provozovatelů pohřebních služeb, krematorií a veřejných pohřebišť, kteří pro obec na základě objednávky pohřeb obstarávali.
Pro kladné vyřízení žádostí je nezbytné, aby objednávka obce v případě osob zemřelých byla písemná a obsahovala pro pohřební službu položky stanovené v § 4 vyhlášky č. 277/2017 Sb., o postupu obce při zajištění slušného pohřbení. Je špatnou praxí, pokud obec zpětně po pohřbení zemřelého objednává pohřební služby písemnou formou. Obec, ani jakožto účastníka soukromoprávního vztahu, nelze vyjmout z požadavků kladených na správu věcí veřejných. Obec jako veřejnoprávní korporace pohřbívá jménem státu, a proto má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Proto i zde platí, že hospodaření s majetkem obce musí být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné. Základní povinnosti, které musejí obce při disponování se svěřeným majetkem splnit, jsou stanoveny především v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění.
Právní pomoc malým obcím
Ministerstvo pro místní rozvoj přináší návrh vzorové veřejnoprávní smlouvy (ke stažení na konci textu), kterou uvítají především ty obce, které nemají zkušenosti se sociálními pohřby.
Veřejnoprávní smlouva o přenosu příslušnosti k zajištění pohřbení vznikla v těsné spolupráci MMR a krajů. Vzor přináší možnost malým obcím sejmout ze sebe odpovědnost za agendu tzv. sociálních pohřbů bez zbytečných chyb ve smlouvě. Pro obce s nízkým počtem zaměstnanců představuje naplnění pohřbívací povinnosti jistou administrativní zátěž.
Naopak větší městyse a města, které jsou již v agendě znalé, a nemusí se nutně jednat o obce s rozšířenou působností, ji zpracovávají vesměs bez průtahů a na MMR k proplacení zasílají s veškerými zákonem danými náležitostmi, což usnadňuje a urychluje proces proplacení účelně vynaložených nákladů na pohřbení ze strany státu. Díky přenesené působnosti uzavřením této veřejnoprávní smlouvy mohou větší „vypravovatelé pohřbů“ získat v agendě sociálních pohřbů další vítanou finanční částku, a to nejen dohodnutou odměnou, ale i nabytím nepatrného majetku po zůstaviteli.