Na správu hřbitova neexistují jednoduché šablony, problematika pohřbívání se nevejde do kolonek ekonomů a paragrafů právníků. Přesto si po pečlivé přípravě dovolujeme provozovatelům pohřebišť nabídnout návrh vzorového řádu pohřebiště (v pdf a v docx) v souladu s novelou zákona o pohřebnictví účinnou od 1. září 2017. 

V přechodných ustanoveních novely zákona o pohřebnictví se stanoví, že:

• Provozovatelé krematorií jsou povinni uvést vydaný řád krematoria do souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zaslat jej ke schválení krajské hygienické stanici příslušné podle sídla provozovatele krematoria do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 31. srpna 2018.
• Při změně řádu pohřebiště je provozovatel pohřebiště povinen uvést jej do souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nevyvstane-li potřeba změny řádu ze strany provozovatele pohřebiště, je povinen tak učinit do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 31. srpna 2020.

S ohledem na novelu zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti dne 1. září 2017, a časté dotazy a žádosti ze strany provozovatelů veřejných pohřebišť, Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti zpracovalo vzorovou smlouvu o nájmu hrobového místa.  Zároveň zveřejňujeme také vzorovou příkazní smlouvu o zajištění hrobnických prací.

Otázka: Na veřejném pohřebišti ve vlastnictví církve se 50 let nepohřbívá, nájemní smlouvy k hrobům nejsou evidovány, existují zde ale hrobová místa navštěvovaná jejich uživateli. Můj dotaz se týká vztahu farnosti a obce, která je dle mého povinna zajistit provozování pohřebiště. Farnost nabídla obci uzavření smlouvy o výpůjčce hřbitova. Z reakce však obce usuzuji, že se necítí být provozovatelem a domnívá se, že provozování pohřebiště by mělo být záležitostí farnosti.
 
Odpověď: Dle zákona o pohřebnictví není povinností obce provozovat veřejné pohřebiště. Jedinou její povinností je v souladu s § 16 odst. 1 zákona o pohřebnictví uzavřít dohodu s jiným provozovatelem veřejného pohřebiště.
K možnosti uzavření smlouvy o výpůjčce hřbitova, kterou církev předložila obci, podotýkáme, že uzavírání smlouvy (obecně) se řídí principy dobrovolnosti a nahradit souhlas jedné smluvní strany rozhodnutím soudu je možné pouze v případě, kdy se již předtím tato smluvní strana zavázala smlouvu uzavřít – např. smlouvou o smlouvě budoucí.
Provozování pohřebiště je službou ve veřejném zájmu a vlastník pozemku, na kterém je tato veřejná infrastruktura umístěna, tento veřejný zájem musí respektovat, zrušit pohřebiště nemůže (obdobně jako nemůže zrušit dálnici nebi železnici).

Pokud má církev zájem na obnovení provozování veřejného pohřebiště na svém pozemku, má právo v souladu s uvedeným ustanovením požádat provozovatele pohřebiště o předání provozu. Obec tuto písemnou žádost církve musí přijmout a provoz hřbitova církvi protokolárně předat.
Jde-li o hřbitov, který již žádná osoba dobrovolně neprovozuje, a ani provozovat nehodlá, vlastník pozemku (zde zároveň bývalý provozovatel) smí požádat o právně administrativní zrušení pohřebiště místně příslušný krajský úřad, stavební úřad a památkový ústav a důkladně svůj návrh zdůvodnit. Rozhodnutí krajského úřadu je v této věci klíčové. Stejně tak důležité je i hledisko ochrany památek. Podle § 24 odst. 3 zákona o pohřebnictví lze provést zrušení hrobů a hrobek prohlášených za kulturní památky pouze po předchozím zrušení jejich prohlášení za památky Ministerstvem kultury.

Další odpovědi na často kladené otázky o provozování pohřebišť naleznete zde.