Metropolitní území představují Praha, Brno, Ostrava a jejich zázemí včetně venkovského.
Aglomerace tvoří ostatní krajská města a jejich zázemí včetně venkovského.
Regionální centra lze rozdělit na dvě kategorie:
regionální centra vyššího řádu identifikovaná z národní úrovně (zpravidla sídla s více než 15 tisíci obyvateli a spádovým územím s nejméně 30 tisíci obyvateli)
regionální centra nižšího řádu identifikovaná z krajské úrovně (zpravidla sídla s nejméně 5 tisíci obyvateli a spádovým územím se zhruba 10 tisíci obyvateli).
Tyto tři strategické cíle pokrývají celé území České republiky. Území těchto strategických cílů je zčásti překryto územími dalších dvou strategických cílů. Znamená to, že některá území jsou řešena v rámci několika strategických cílů, přičemž každá obec je součásti alespoň jednoho strategického cíle.
Za strukturálně postižené kraje jsou považovány kraje Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský, které mají vazbu na existující Strategický rámec hospodářské restrukturalizace.
Mezi hospodářsky a sociálně ohrožená území jsou zahrnuty dva typy území:
Jedná o území správních obvodů obcí s rozšířenou působností, která vykazují nejhorší výsledky podle předem nastavených indikátorů a současně na tomto území žije 25 % obyvatel České republiky. (Indikátory pro určení této kategorie území jsou intenzita bytové výstavby, hrubá míra celkového přírůstku, index stáří, podíl nezaměstnaných osob, intenzita podnikatelské aktivity.)
Druhým typem jsou území obcí nacházejících se na území bývalých vojenských újezdů.