Rovnou dvě zprávy, týkající se zhodnocení současného stavu naplňování dlouhodobých cílů udržitelného rozvoje, byly schváleny vládou v pondělí 25. 1. 2021.
V roce 2015 přijaly všechny členské státy OSN dlouhodobý program Agendy 2030 a přihlásily se k plnění 17 cílů udržitelného rozvoje (tzv. SDGs), kterých bychom měli dosáhnout do roku 2030. A jak si Česká republika v plnění těchto cílů vede? Úspěšnost v plnění jednotlivých cílů komplexně přinášejí dvě zprávy.
První z nich – Zpráva o naplňování Agendy 2030 – přináší komplexní pohled plnění jednotlivých cílů SDGs, který pomůže globálnímu monitoringu udržitelného rozvoje ve světě. Zpráva zohledňuje časové rozpětí a vývoj především v letech 2017–2020. U každého cíle stanovuje konkrétní míru úsilí České republiky na jeho dosažení. Zpráva zmiňuje, že jisté limity máme např. v plnění závazků vůči oficiální rozvojové pomoci, vč. pomoci na snižování chudoby ve světě. Dále nedostatečně bojujeme proti bezdomovectví, nedokážeme plošně zajistit dostupné bydlení pro potřebné a soustředit se na výstavbu udržitelných budov. Velmi problematická je oblast genderové rovnosti, naopak příjmová nerovnost je dle Zprávy nízká. Zajímavým paradoxem je, že jsme premianty v třídění odpadu, na druhé straně velmi „pokulháváme“ v celkovém snížení produkce odpadu nebo jeho recyklace. Pozitivem je, že žijeme ve stabilní a bezpečné zemi s fungujícím základním sociálním systémem ochrany. Zpráva zahrnuje i další témata jako je emisní náročnost české ekonomiky ad. Na cestu přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství jsme se již před nějakým tím pátkem vydali a výsledek našeho úsilí si také můžete přečíst ve Zprávě.
Celý materiál k dispozici zde.
Druhý dokument – Zpráva o kvalitě životě a její udržitelnosti – vyhodnocuje naplňování Strategického rámce ČR 2030 za období let 2017–2020. Tento dokument také hodnotí naplnění jednotlivých cílů udržitelného rozvoje v 6 klíčových oblastech velmi komplexním způsobem a provazuje souhrnné textové informace s vizualizacemi v podobě grafů.
V oblasti lidé a společnost má Česká republika např. stabilní systém veřejného školství a kladně je hodnocen i klesající trend dlouhodobé nezaměstnanosti. Výzvou je např. zvyšování zdravotní gramotnosti nebo zintenzivnění podpory celoživotního vzdělávání a zapojení některých skupin na trh práce. V oblasti hospodářství máme limity v podpoře malých a středních podniků a konkurenceschopnosti velkých firem. Naopak stav kritické infrastruktury je hodnocen kladně. Oblast odolných ekosystému referuje o příčinách a výzvách v souvislosti s problematickým stavem půdy a krajiny. Toto téma by si zasloužilo, v souvislosti s postupující klimatickou změnou, více pozornosti a úsilí o změnu. Také proto, že úzce souvisí obecně s kvalitou života obyvatel, dostatkem pitné vody či potravinovou soběstačností.
Další oblastí, které ve velké míře přispějí k naplňování cílů udržitelného rozvoje, jsou obce a regiony. Zde se ČR stále potýká s nerovnostmi mezi jednotlivými regiony v hospodářské i sociální oblasti. Negativní trend pozorujeme také v postupující suburbanizaci, jejímž důsledkem je např. zvyšující se vynucená mobilita a zábor zemědělské půdy. Naopak je tomu v případě regenerace brownfieldů, kde se pomocí národních programů úspěšně daří vracet život budovám odsouzeným k zániku. Klíčová oblast Obce a regiony je do značné míry velmi náročná na průběžné vyhodnocování. V mnoha případech chybí potřebná data na celkové zhodnocení stavu, mj. je zde velký prostor pro zlepšení konkrétních nástrojů a procesů.
Závěrečné dvě oblasti se zabývají příspěvkem ČR ke globálnímu rozvoji a kvalitě vládnutím. Ty nabízejí vhled do aktivit na mezinárodní úrovni a fungování veřejné zprávy v ČR.
Na základě výsledků této rozsáhlé zprávy bude probíhat aktualizace Implementačního plánu Strategie Česká republika 2030, který má mj. ambici rozdat nové úkoly např. pro veřejnou správu a určit další postup v naplňování cílů udržitelného rozvoje.
Celý materiál k dispozici zde.