„V obecné rovině lze konstatovat, že v současné době neexistuje v právním řádu obecná alternativa úředně ověřeného podpisu v elektronické podobě. V průběhu legislativního procesu stran zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, nebylo z důvodu rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“) do tohoto adaptačního právního předpisu zahrnuto povinné umísťování jednoznačných identifikátorů osob do kvalifikovaných certifikátů pro elektronický podpis (doposud se v praxi užíval identifikátor Ministerstva práce a sociálních věcí).
Co se pak týká změny zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ta byla provedena zákonem č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dotčená změna byla provedena na základě zásadní připomínky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v rámci meziresortního připomínkového řízení. Základem připomínky byla ona výše uvedená absence povinného umisťování identifikátoru podepisující osoby do kvalifikovaných certifikátů pro elektronický podpis. Pakliže by parita úředně ověřeného podpisu na dokumentu v listinné podobě a uznávaného elektronického podpisu na dokumentu v elektronické podobě v zákoně o veřejných dražbách zůstala, nebylo by po nabytí účinnosti zákona č. 297/2016 Sb. možné jednoznačně identifikovat podepisující osobu. V souvislosti s uvedeným je však nutno doplnit, že kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru, který vydává kvalifikované certifikáty pro elektronický podpis v souladu s nařízením eIDAS a zákonem č. 297/2016 Sb. je povinen vést evidenci v souvislosti s touto činností. Součástí této evidence jsou rovněž údaje, na základě kterých byla ověřena totožnost žadatele o vydání kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis. Jinými slovy kvalifikovaný poskytovatel zná jednoznačnou totožnost žadatelů, kterým vydává kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy. Tyto údaje nicméně nejsou veřejné, avšak mohou být zpřístupněny ze strany kvalifikovaného poskytovatele pouze tomu, kdo osvědčí právní zájem na jejich zpřístupnění [vizte čl. 24 odst. 2 písm. h) nařízení eIDAS].
K platnosti právních jednání dle § 16a zák. č. 26/2000 Sb. byl do účinnosti zák. č. 298/2016 Sb. vyžadován úředně ověřený podpis s tím, že v elektronické podobě jej pak bylo možno nahradit uznávaným elektronickým podpisem dle § 11 odst. 1 zák. č. 227/2000 Sb. Jak již bylo uvedeno výše, tato možnost alternativy úředně ověřeného podpisu v elektronické podobě byla z § 16a zák. č. 26/2000 Sb. odstraněna. K platnosti právních jednání, které jsou činěna v procesu elektronické dražby podle § 16a zák. č. 26/2000 Sb. je od 19. 9. 2016 zapotřebí úředně ověřeného podpisu bez možnosti jeho náhrady podpisem elektronickým. Co se týče právního jednání v procesu elektronické dražby, které bylo učiněno do 19. 9. 2016 a podepsáno uznávaným elektronickým podpisem podle zák. č. 227/2000 Sb., tato právní jednání zůstávají samozřejmě v platnosti.
Sice je možné souhlasit s Vaším konstatováním existence přechodných ustanovení zákona č. 297/2016 Sb., uvádějících v § 19 odst. 1, že po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze k podepisování podle § 5 použít rovněž zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis, toto ustanovení však nelze aplikovat na právní jednání činěné v procesu elektronické dražby dle § 16a zák. č. 26/2000 Sb., neboť to neumožňuje podepisování dokumentů v elektronické podobě. Zároveň upozorňujeme, že podepisování podle § 5 zákona č. 297/2016 Sb. spadá pouze na situace, kdy se podepisuje dokument, kterým právně jedná, stát, územní samosprávný celek a další subjekty při právním jednání veřejnoprávní povahy (vizte § 5 zákona č. 297/2016 Sb.), nelze jej aplikovat na situace, kdy se právně jedná vůči osobám veřejného práva (§ 6 zák. č. 297/2016 Sb.).
Stran akceptace dokumentu, který by byl podepsán v listinné podobě a pořízením „skenu“ převeden do elektronické podoby, je třeba konstatovat, že takový postup není možno považovat za elektronické podepisování. Jak se elektronicky podepisuje je reglementováno primárně v nařízení eIDAS. Jak elektronicky podepisovat vyplývá především z definice elektronického podpisu, kterým jsou dle čl. 3 odst. 10 nařízení eIDAS data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Podepisující osobou je pak dle definice fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis. Již z těchto definic jednoznačně vyplývá, že osoba, která podepisuje dokument v listinné podobě a pak skenem vytvoří jeho prostou kopii, není osobou, která vytváří elektronický podpis, neboť slovy uvedené definice nepřipojuje data v elektronické podobě k jiným datům v elektronické podobě, naopak dochází k připojení vlastnoručního podpisu na dokument v listinné podobě a k následnému naskenování vlastnoručně podepsaného dokumentu.
Co se týče legislativy de lege ferenda Ministerstvo vnitra hledá ideální technické a legislativní řešení, které by přineslo existenci ekvivalentu úředně ověřeného podpisu, k čemuž zřídilo též pracovní skupinu. Doporučujeme rovněž vzít v úvahu zákon č. 250/2017 Sb. o elektronické identifikaci, který přináší obecný způsob prokazování totožnosti elektronickými prostředky, zda by nebylo možné využít institutu elektronické identifikace pro účely jednoznačné identifikace dražebníka, je avšak nutné a priori posoudit možnost aplikovatelnosti § 2 citovaného zákona.
Na závěr je nutno uvést, že výše uvedené je toliko názorem odboru eGovernmentu, který není oprávněn k autoritativnímu výkladu právních předpisů.“