V médiích zazněla informace, že Česká republika přichází o bohaté zahraniční turisty ze západní Evropy. V této souvislosti je nutné uvést i průměrné výdaje zahraničních turistů. Průměrné výdaje zahraničních turistů v ČR v 1. pololetí 2007 na osobu a den činily 2 407 Kč. Jedna z nejvyšších útrat v 1. pololetí 2007 je zaznamenána např. u Rusů s průměrnými výdaji 5 518 Kč na osobu a den. Turisté z USA měli průměrnou útratu 4 378 Kč na osobu a den. Britové měli průměrnou útratu 4 116 Kč na osobu a den. Pro dokreslení uvádí ministerstvo pro místní rozvoj rozdíl v průměrných výdajích mezi Poláky (1 368 Kč) a Němci (1 542 Kč), který je pouze 174 Kč na osobu a den. Kompletní informace o skutečném vývoji cestovního ruchu v České republice za 1. pololetí 2007 budou známy po zveřejnění dat o výši devizových příjmů, které zpracovává Česká národní banka.

Velmi pozitivním výsledkem je především nárůst příjezdů z Ruska o 42 %. To je velmi dobrá zpráva zejména pro cestovní kanceláře, protože ruští turisté jsou zvyklí služeb cestovních kanceláří využívat (cestují kolektivně) v mnohem větší míře než zahraniční turisté z ostatních zemí. Zveřejněné výsledky Českého statistického úřadu nepotvrdily informace Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) o poklesu zahraničních turistů v Praze, naopak v prvním pololetí 2007 byl zaznamenán nárůst o 5,6 %.

Ministerstvo pro místní rozvoj rovněž nesouhlasí s tvrzením AČCKA, že by Česká republika byla "okoukaná" a že se zahraniční turisté opakovaně nevrací. Dle šetření ministerstva pro místní rozvoj se do ČR opakovaně vrací 40 % turistů. V rámci tohoto šetření byly tázáni turisté, jak jsou spokojeni se službami v ČR. Z výsledků vyplývá, že 87 % turistů je se službami v ČR velmi spokojeno. Pokud měli turisté jmenovat nějaká negativa, 60 % turistů jmenovalo "žádné", na druhém místě s 9 % se umístila nekvalitní infrastruktura a dále s 5 % jazyková vybavenost a špatný orientační systém. (problém taxislužby se nedostal mezi jmenované problémy).

Ministerstvo pro místní rozvoj musí také reagovat na zavádějící informace o růstu cestovního ruchu, který sleduje Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO). Celosvětově stoupl v roce 2006 počet zahraničních turistů o 4,5 % na 842 milionů, z toho ve Střední Evropaě ve stejném období jen o 1,0 %. Česká republika zaznamenala nárůst o 1,5 % a v rámci svého středoevropského regionu se tedy jedná o nadprůměrný růst. V rámci celosvětového měřítka zaznamenaly největší nárůst region Asie a Afrika. Evropa se podílela v roce 2006 na celkovém počtu světových příjezdů v objemu 47 %. Celosvětově byl zaznamenán mírnější nárůst zahraničních turistů než v roce 2005.

Přes pozitivní výsledky z šetření příjezdového cestovního ruchu si ministerstvo pro místní rozvoj problém v oblasti kvality služeb (např. taxislužba, směnárenské služby, okrádání): uvědomuje, nicméně v této oblasti nemá žádné výkonné ani kontrolní kompetence. nejedná se o záležitost ministerstva pro místní rozvoj. Záležitosti metodicky řeší ministerstvo průmyslu a obchodu, které nastavuje podmínky pro malé a střední podnikání prostřednictvím živnostenského zákona, resp. ministerstvo financí. Situace v této oblasti se postupně zlepšuje. S problémem taxislužby v Praze v poslední době bojuje především Magistrát hl. města Prahy. Svojí funkci plní i Česká obchodní inspekce, živnostenské a finanční úřady. Jedná se však především o problémzáležitost samotných podnikatelů, kteří si musí uvědomit jak se chovat ke svým hostům, aby se k nim vraceli. S problémem taxislužby v Praze v poslední době bojuje především Magistrát hl. města Prahy. Situace se v této oblasti postupně zlepšuje. Svojí funkci plní i Česká obchodní inspekce, živnostenské úřady a finanční úřady. MMR ČR v této oblasti nemá žádné výkonné kompetence. Hlavní úlohou ministerstva pro místní rozvoj je vytvářet koncepcipodmínky a metodiku pro rozvoj cestovního ruchu jako průmyslového odvětví.

Rovněž je zarážející fakt, že jako odborník na příjezdový cestovní ruch je v médiích citován pouze zástupce Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). Asociace sice zastupuje cca 240 členů, ale 1/4 - 1/3 členů jsou jsou to zejména pouze menší cestovní kanceláře či cestovní agentury. Z hlediska podílu na trhu je významnější Asociace cestovních kanceláří (ACK ČR). V neposlední řadě je nutné uvést výsledek z šetření příjezdového cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj, z kterého vyplývá, že pouze 10 % všech zahraničních turistů využívá služeb cestovních kanceláří či cestovních agentur. Zástupci AČCKA neustále upozorňují na nekvalitní služby v cestovním ruchu a přitom jediná zkrachovalá cestovní kancelář letošní sezony FBSK 1907 s.r.o. ( obchodní značky: I´m traveling, Detour) byla členem AČCKA. V neposlední řadě je nutné uvést výsledek z šetření příjezdového cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj, z kterého vyplývá, že pouze 10 % všech zahraničních turistů využívá služeb cestovních kanceláří či cestovních agentur.

Nelze také souhlasit s tvrzením Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), že v současné době předložený návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013 do vlády ČR nenaznačuje žádné konkrétní mechanismy, které by vedly k efektivnímu rozvoji odvětví cestovního ruchu v naší zemi. V koncepci jsou prostřednictvím čtyř základních priorit podchyceny základní záměry, které při jejich realizaci povedou k rozvoji tohoto odvětví. Všechny tyto aktivity jsou samozřejmě naznačeny s určitou mírou obecnosti tak, jak je nezbytné pro strategický materiál tohoto typu. Z tohoto důvodu je rovněž součástí návrhu koncepce i usnesení, které uloží zpracování prováděcího dokumentu k realizaci koncepce, ve kterém budou její jednotlivé aktivity a záměry včetně finančního krytí a jednotlivých mechanismů podrobně rozpracovány. Součástí usnesení k návrhu koncepce je rovněž tabulka, ve které jsou za jednotlivé opatření a záměry koncepce stanoveny konkrétní odpovědnosti jednotlivých subjektů. Koncepce byla průběžně velmi podrobně na všech úrovních projednávána se všemi důležitými a seriózními subjekty v oblasti cestovního ruchu a proto je její návrh tímto širokým spektrem subjektů přijímán velmi kladně.

Koncepce je v domácím i zahraničním kontextu pro odvětví cestovního ruchu naprosto klíčovým dokumentem a její návrh představuje logické vyústění více než dvouleté práce předních odborníků z oblasti cestovního ruchu v ČR a pracovníků MMR. Odvětví cestovního ruchu jako důležitý sektor národního hospodářství České republiky potřebuje ke svému efektivnímu rozvoji střednědobý strategický materiál, který bude důstojným způsobem reflektovat a aktivizovat potřeby tohoto sektoru. Schválení návrhu koncepce rovněž představuje důležitou podmínku pro bezproblémové schválení operačních programů a následné čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.

Vstupem do Evropské unie v roce 2004 začalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR využívat možnost podpory cestovního ruchu prostřednictvím strukturálních fondů EU. Cestovnímu ruchu je ve Společném regionálním operačním programu (SROP) věnována priorita 4 a v současné době jsou realizovány projekty v objemu cca 5,7 miliard Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj dále realizuje pět velkých projektů v Operačním programu rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) v objemu 180 mil. Kč, které jsou zaměřeny na další vzdělávání veřejné správy a zaměstnanců a zaměstnavatelů v cestovním ruchu. V tomto programu budou ještě podpořeny další dva projekty v celkové výši 59 mil. Kč. V programovém období 2007-2013 bude ministerstvo pro místní rozvoj financovat vybrané aktivity cestovního ruchu: marketing a propagace na národní úrovni, zajištění zvýšení kvality poskytovaných služeb, zkvalitnění informací o cestovním ruchu apod. v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) v celkovém objemu cca 2,1 mld. Kč z veřejných zdrojů. Vedle toho bude cestovní ruch podporován i jednotlivými regionálními operačními programy (ROP) v celkové výši cca 23 miliard Kč z evropských zdrojů.