Často kladené dotazy

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

4. K problematice poskytovatelů zdravotních služeb

4.1 Za jakých podmínek smí poskytovatel zdravotních služeb uložit plod po potratu do odpadu?

Plod po potratu, včetně biologických zbytků potratu, není-li možné je od plodu oddělit, se stává jiným lidským pozůstatkem pouze za předpokladu, že o jeho vydání dobrovolně požádá do 96 hodin od potratu nebo ukončení těhotenství osoba blízká. Jiným lidským pozůstatkem je za těchto podmínek vždy i plod po umělém přerušení těhotenství.

Pokud osoba blízká nepožádá poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k potratu nebo ukončení těhotenství na žádost ženy nebo ze zdravotních důvodů, o vydání plodu po potratu nebo plodu po umělém přerušení těhotenství, zůstává takový plod odpadem, a to speciálním, který nebude dovolené spalovat společně s odpadem anatomicko-patologickým ve spalovnách poskytovatelů zdravotních služeb. Má být vložen, maximálně spolu s dalšími plody, do samostatného kontejneru, zpopelněn v krematoriu a jeho popel uložen v anonymní urně. To vše na základě příkazní smlouvy poskytovatele zdravotních služeb s provozovatelem krematoria.

Poskytovatelům zdravotních služeb doporučujeme, aby součástí těchto smluv byla i ustanovení o způsobu uložení uren, aby anonymní urna se zpopelněnými ostatky plodů po potratu nezůstala v budově krematoria bezprizorní, ale údaje o ní byly nakonec vedeny ve hřbitovní knize poté, co ji provozovatel krematoria nechá uložit na veřejném pohřebišti do anonymního hrobového místa.

4.2 Jak má poskytovatel zdravotních služeb zacházet s mrtvě narozenými dětmi?

Poskytovatelé zdravotních služeb budou s mrtvě narozeným dítětem zacházet jako s každým jiným tělem zemřelého, tedy podle § 79 až 92 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů; lhůty a postup při zajištění slušného způsobu pohřbení mrtvě narozených dětí obcí pak stanovuje zákon o pohřebnictví a jeho prováděcí právní předpis.
 
Za náklady pohřbu mrtvě narozeného dítěte může jeho vypravitel čerpat sociální dávku pohřebného, je-li fyzickou osobou. S účinností od 1. ledna 2015 přiděluje matriční úřad mrtvě narozenému dítěti i rodné číslo.


4.3 Jakým způsobem je možné přepravovat jiné lidské pozůstatky ze zdravotnického zařízení do místa pohřbení? Mohla by si např. matka jako vypravitelka pohřbu odnést mrtvý plod třeba v tašce? Nebo se zde postupuje jen dle § 9 zákona o pohřebnictví, dle kterého je možná přeprava po pozemních komunikacích jen ve vozidlech zvláštního určení? Důvodová zpráva k § 9 říká, mimo jiné, že "zákon neupravuje převážení lidských pozůstatků po pozemních komunikacích koňmo, lafetou nebo přenášení lidských pozůstatků po pozemních komunikacích pěší chůzí, neboť tento druh konduktu, omezený svou povahou k přemístění na krátkou vzdálenost, není nutně vykonáván provozovatelem pohřební služby, ale může být svěřen blízkým osobám zemřelého a má především obřadní charakter". Je toto myšleno všeobecně nebo jen např. na nějaké státní pohřby nebo smuteční průvod z kostela na hřbitov? Neumíme si v nemocnici představit, že bychom matce vydali mrtvý plod a ona jej někde odložila, aniž by jej řádně pohřbila.

V souladu s 5a písm. b) zákona o pohřebnictví poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k potratu nebo ukončení těhotenství na žádost ženy nebo ze zdravotních důvodů, vydá jiné lidské pozůstatky (plod) k pohřbení, nikoli k přechodnému uložení (zejména nikoli do igelitové tašky). Matka proto nemá právo na vydání plodu aniž by Vám nejprve nezajistila jeho uložení do konečné, tj. dřevěné a pevně uzavřené, dětské rakve. K tomuto uložení by mohlo dojít například ve „vhodné místnosti“ podle § 4 odst. 3 zákona o pohřebnictví pod Vaším dohledem nebo přímo Vašimi zaměstnanci. 

Postupovat lze dále dle § 9 zákona o pohřebnictví, dle kterého je možná přeprava lidských pozůstatků (včetně plodů) po pozemních komunikacích jen ve vozidlech zvláštního určení. Do pohřebního vozu se konečná rakev přenese ideálně zaměstnanci pohřební služby nebo pod jejich dohledem. Protože ale obřadní přenášení jiných lidských pozůstatků (plodů) zpravidla v rámci konduktu zákon o pohřebnictví nezakazuje, zvláště ne mimo pozemní komunikace (například na hřbitově), doporučuji Vám přijmout, např. vnitřním předpisem, taková opatření, aby se obřadní průvod - kondukt (a to i pro případ přenášení těl zemřelých dospělých osob) konal mimo areál nemocnice.

4.4 Máme se jako původci zdravotnického odpadu nadále řídit metodikou pro nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení (Státní zdravotní ústav, 2016), která nám nařizuje produkt potratu do ukončeného dvanáctého týdne těhotenství spálit ve spalovně zdravotnického odpadu pod katalogovým číslem 18 01 02 Části těla a orgány O/N v režimu zákona o odpadech?

Nikoli. Počínaje dnem 1. září 2017 je Vámi uvedená metodika Ministerstva životního prostředí neúčinná v kap. 4.1.10.3 Patologicko – anatomický odpad, kde cituje již neplatné ustanovení § 91 zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Plod po potratu je právní pojem nezávislý na počáteční délce těhotenství a má být v souladu s novým ustanovením § 91 zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování zpopelněn v krematoriu odděleně od anatomicko-patologického odpadu jako samostatný biologický materiál. Plod po potratu nesmí být spálen ve spalovně.

4.5 Dle § 91 zákona 372/2011 Sb. o zdravoptních službách: „Plody po potratu, které nebyly jako jiné lidské pozůstatky vydány k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví, se zpopelňují v krematoriu odděleně od anatomicko-patologického odpadu, a to na základě smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a provozovatelem krematoria.“ Je možné tyto plody po potratu zpopelňovat hromadně, nebo je nutné každý jednotlivý plod po potratu zpopelnit samostatně?  

V důvodové zprávě k novele tohoto zákona (s. 36, 44 a 54), která mění Vámi citovaný § 91 zákona o zdravotních službách, je k Vaší otázce konstatováno toto: 

„Jakmile v zákonné lhůtě 96 hodin od potratu neprojeví nikdo zájem o vydání plodu k pohřbení, bude s ním jako doposud nakládáno provozovatelem krematoria v režimu anatomickopatologického odpadu pouze s tím rozdílem, že budou hromadně (v jedné rakvi) zpopelňovány pouze plody po potratech, tedy bez přítomnosti jiného odpadu ze zdravotnictví.“ 

„K tomu se nově stanoví zákonná lhůta 96 hodin, během níž budou mít rodiče právo rozhodnout, zda požádají o vydání těla jejich samovolně potraceného dítěte nebo dítěte, jehož život byl v průběhu těhotenství ze zdravotních důvodů ukončen, k pohřbení. Po jejím marném uplynutí bude možné s těmito plody zacházet jako s anatomicko-patologickým odpadem, ovšem s nově navrženým způsobem – hromadným zpopelněním plodů v krematoriu bez přítomnosti jiného zdravotnického odpadu. Návrh respektuje právo volby rodičů, kteří by chtěli pohřbít svého potomka v rané fázi vývoje, ale poskytovatel zdravotních služeb jim vydání plodu po potratu odmítl s tvrzením, že takový postup by při váze plodu menší než 500 g neměl oporu v zákoně nebo že se od chvíle potracení jedná o část těla pacientky ex vivo, nikoli o samostatný lidský kadáver. V situacích konfliktního těhotenství jde o respektování práva na osobní a rodinný život, do něhož je podle návrhu zařazeno i právo pohřbít každý lidský pozůstatek bez ohledu na jeho stáří.“

„Uvedená varianta neumožňuje zacházet shodně také s plody po potratu, o jejichž pohřbení neprojeví rodiče zájem, vzhledem k výrazně vyšším nárokům na nově vytvořené podmínky pro jejich přechodné uložení v chladícím zařízení, hromadném uložení do dětské rakve a převozu do krematoria.“


 Z těchto citací důvodové zprávy předkldatele zákona vyplývá, že zákonodárce umožnil poskytovatelům zdravotní péče přikázat provozovateli krematoria plody po potratu zpopelňovat hromadně. Blíže viz také prezentaci MMR ze dne 14. září 2017 zveřejněnou na internetových stránkách MMR zde https://www.mmr.cz/getmedia/54686d4d-df58-4c74-8f97-1c16ddab171e/Prezentace_MMR_konzultacni_den_14_9_2017.pdf?ext=.pdf, obrázek „Bedny pro biologický materiál“ a „Metodika MŽP 2016“.

 

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz